Jste rády, milé dámy, že jste ženy? Myslím si, že tohle je docela velmi zajímavá otázka. Já sama, když jsem se s touto otázkou setkala, tak jsem nevěděla, jak reagovat. Protože ta otázka mě opravdu zaskočila. Moje kamarádka se mě zeptala, jestli jsem ráda, jestli jsem žena. No, co jsem na to opravdu mohla odpovědět? A existuje vůbec na to nějaká logická odpověď? Myslím si, že asi ani moc ne. To je to samé, jako kdybyste se zeptali může, jestli jsou rádi, když jsou muži. A myslím si, že muž by vám rozhodně řekl, že on je určitě rád, že je muž. A to asi kvůli tomu, že muž nemusí rodit. Zatímco my ženy ano. Ale já abych se vám přiznala, tak jsem opravdu ráda že jsem žena. A to hlavně z toho důvodu, že mohu a rodit děti. Já své děti miluji.
A mám své tři děti. A jsem opravdu ráda, že jsem všechny tři moje děti nosila pod srdcem a taky, že jsem je porodila. Mám ke všem dětem velmi vřelý vztah. Ale to asi opravdu mnoho matek. Být ženou je taky krásné v tom, že jsou více něžné a jsou obletovány muži. Alespoň takhle bych to chtěla mít já. Jsem sice emancipovaná žena, ale hodně oceňuji, když je muž gentleman. Nemám ráda, když se muž k ženě chová jako hulvát. Bohužel je v dnešní době tohle docela časté. Kolikrát vidím třeba na městě ženu, která pláče kvůli muži a tohle mě opravdu mrzí. Myslím si, že muž by měl ženě udělat na tváři pouze úsměv, a ne žádné slzy.
Ovšem ale všichni víme, že nic není dokonalé, takže se nemůžeme my ženy divit, že ne všechno je podle našich ženských představ. Já sama mám opravdu mnoho přání a taky mám své ženské ideje, které mám o mužích, ale ne vždycky se to dokáže vyplnit. Já sama si říkám, jak bych se asi chovala, kdybych byla muž? Hmm, kdoví. A co vy byste dělaly, kdybyste měly možnost být mužem? Myslím, že asi mnoho žen by nevědělo, do čeho se pustit dříve.
